Jak správně větrat?

Správná odpověď zní DOSTATEČNĚ. Větráním sledujeme dva základní cíle: přísun čerstvého vzduchu (hygienický) a odvádění vlhkosti z bytu (fyzikální). Nesplnění obou těchto úkolů způsobuje obyvatelům bytů problémy zpočátku estetické a v konečném stádiu zdravotní. Ne každý si toto riziko uvědomuje, jelikož kvalitní větrání je v rozporu s požadavky na úspory tepla (v zimním období) – bereme-li v potaz ten základní způsob větrání, tedy otevřenými okny.

Je ironickou skutečností, že díky starým nekvalitním oknům byly naše byty (zvláště ty v panelových domech) kvalitně větrány, i když za cenu vysokých nákladů na vytápění. Zároveň byly obecně povazovány a příliš „suché“, což spolu samozřejmě úzce souvisí. S výměnou starých dřevěných oken za nová dokonale těsnící plastová okna se mikroklimatické poměry v prostředí bytu výrazně změní. Z hlediska nákladů na vytápění velmi příznivě. Horší je to z hlediska vlhkosti , pachů a odérů, produkovaných provozem domácnosti a pobytem lidí. Hygienické potřeby jsou vnímatelné a je možná také lidskými smysly ovlivnitelná potřeba nápravy.

Největším problémem tak zůstává zvýšení vlhkosti, které s sebou přináší rosení oken nebo i povrchů obvodových stěn a může končit masivním výskytem plísní (způsobující kromě estetických i nemalé problémy zdravotní). Zásadní otázkou tak zůstává, jak skloubit potřebu odvedení vlhkosti z bytu vyvětráním s požadavkem na co nejmenší ztráty tepla. Zatímco v letním období, kdy se netopí,je ideálním řešením vyklopená ventilační poloha okenního křídla, zajišťující průběžně výměnu vzduchu – v zimním období je to nejvíce nehospodárný způsob větrání. Poloha mikroventilace (čtvrtá poloha kliky) tento problém řeší pouze v neužívaných místnostech, ale při normálním provozu domácnosti je naprosto nedostatečná, vezmeme-li v úvahu fakt, že hygienicky požadovaná norma na výměnu vzduchu je celý objem místnosti jednou za 2 hodiny! Podpůrnou metodou mohou být různé větrací klapky a větrací systémy zabudované do konstrukce oken, ale ani ty problém nevyřeší a už vůbec ne bez tepelných ztrát.

Zbývají tak dvě opravdu účinné metody

Ta první (jednodušší a levnější) jsou okna otevřená dokořán. Říkáme tomu organizované větrání. Samozřejmě ne po celý den, ale optimální je 3-5 minut několikrát denně a pokud možno více okny zároveň. Za takto krátkou dobu dojde k výměně celého objemu vzduchu (který s sebou bohužel odnese s vlhkostí i teplo v něm obsažené), ale nedojde k prochlazení povrchů stěn a předmětů v bytě (které se pak nemusí znovu dohřívat) a proto je tato tepelná ztráta jednoznačně nejmenší. V krátké době se vzduch znovu ohřeje a je schopen přijímat další vlhkost – i když přišel zvenčí a třebas i za deště a zdánlivě vlhčí, nežli uvnitř. Jak známo, studený vzduch „unese“ mnohem méně vlhkosti než teplý a oteplením další vlhkost dokáže nabrat a pak ji zase při vyvětrání odvést ven. V ložnicích je třeba tento úkon provést těsně před spaním a ráno při vstávání opět. Tak zajistíte (spolu s vytopením alespoň na 21ºC), že se vám nebudou okna ani v zimním období rosit. Nevýhodou tohoto způsobu je tzv. „lidský faktor“. Záleží jedině na vůli obyvatel bytu kdy a kolikrát za den takto vyvětrají.

Druhým účinným a zároveň nejúspornějším způsobem je tzv. nucené větrání, tedy nezávislé na chtění lidí a otevření oken. Řeč je o vzduchotechnickém zařízení, jehož součástí je i rekuperace tepla, tedy zařízení, zajišťující vracení tepla zpět do bytů spolu s čerstvým vzduchem. Dnešní trh v této oblasti nabízí zařízení vhodná pro i byty (s účinností až 90%) a pořizovacími náklady srovnatelnými s výměnou oken. Tímto opravdu technicky kvalitním řešením se s výměnou oken tak stane váš byt světlým a příjemným místem vašeho odpočinku, klidu a regenerace.