Připojovací spára = prostor mezi rámem okna a otvorem ve zdivu

Je to místo, ve kterém se okno kotví ke stěně a zároveň plní funkci přechodu okenního otvoru do zdiva. Nejvyšší nároky uživatele jsou na tento prostor kladeny z hlediska tepelných požadavků.

Montážní polyuretanová pěna, kterou se připojovací spára vyplňuje, má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a tyto požadavky dobře splní.

Úskalím se stává vzdušná vlhkost, která se ve formě vodních par vyskytuje ve vzduchu – v exteriéru i v interiéru. Výměnou nových dokonale těsnících a tepelně kvalitních oken za staré netěsné dochází ke zvýšení vlhkosti hlavně v teplém vzduchu v interiéru. Ta proniká po teplotním spádu do konstrukcí, které jsou schopny ji absorbovat. Mezi ty patří i polyuretanová montážní pěna. Na chladnější straně připojovací spáry směrem k exteriéru (v zimním období) pak ochlazením dochází ke kondenzaci vodních par v pěně, jejímu zvlhnutí a k degradaci jejích tepelně izolačních schopností. Důsledkem je postupné snižování povrchové teploty připojovací spáry a následná kondenzace neodvětrávané vlhkosti interiéru na povrchu připojovací spáry, což se projevuje výskytem plísní a v extrémním případě i jinovatky při silných mrazech. Tím i úniku tepla . Tento jev je nazývá tepelný most.

Zabránit tomuto jevu lze kombinací dvojího opatření

• Zajistit dokonalé větrání interiéru a tím snížit obsah vodních par ve vzduchu (Čtyřčlenná rodina vyprodukuje za jeden den v průměru až 10 litrů vody v podobě vzdušné vlhkosti - vaření, praní, koupelna...)

• Konstrukčně pomocí speciálních vrstev zajistit vytvoření trvale suché připojovací spáry oken a dveří bez možnosti pronikání vlhkosti dovnitř a umožnit její jednosměrné odvětrávání do exteriéru. Tak budou negativní fyzikální jevy eliminovány.